není cesty zpět

1. března 2009 v 20:48 | roxtinka |  Příběhy
Jednoho krásného dne si konečně uvědomila, že takhle to dál nejde. Takhle žít nikdy nechtěla, ale přesto žije. Čím to? Nikdy nechtěla propadnout beznaději, drogám. A najednou z ničeho nic, je v tom až po uši. Kvůli tomu svinstvu ztratila své nejbližší, lidi, které měla ráda, které milovala. Ztratila všechno, důvěru svých rodičů, kamarádů. učitelů, všech lidí okolo sebe. Byla najednou tak sama.Nikdo tu pro ni nebyl v chvílích nejtěžších, tak jako tomu bylo dřív.

Dřív měla nějaký problém a hned tu pro ni byli, ale poslední dobou se tak nestávalo a ona dál propadala té hloupé naději v droze. Myslela si, že jí droga udělá lepším člověkem, ale nebylo tomu tak. Když jí poprvé zkusila, myslela si, možná věděla, že je na tom opravdu hodně špatně, ale nebyla. Teď na tom je tisíckrát hůř. Vždyť nemá nikoho, o koho se může doopravdy opřít. Možná jen pár dalších zdrogovaných lidí v partě, ale tito lidé, jí nikdy nenahradí rodinu, opravdové kamarády. A co si ta ubohá dívka myslela? Že díky drogám si jí budou ostatní vážit, že se s ní budou bavit, protože ona je někdo když bere drogy? Teď už ví, že to byla blbost a také ví, že už nikdy nevrátí čas, i když by strašně ráda. Chce zpátky lidi, které ona tolik miluje. Teď ví, jak byla naivní, když si myslela že je na dně a že není cesty zpět, ale bylo. Teď není cesty zpět.

Tyjo, lidičky, pište pls nějaký komentíky, ať vím jestli se vám to líbí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cherryll Cherryll | Web | 1. března 2009 v 22:10 | Reagovat

kráááásnej příběh...člověk se aspoň zamyslí nad tím že od takovejhle věcí opravdu ruce pryč...=)

2 Křivka Křivka | Web | 2. března 2009 v 6:32 | Reagovat

Krásný...pro tohle a ještě kvůli dalším věcím bych nikdy drogy brát ani zkoušet nechtěla...

3 Cherryll Cherryll | Web | 11. března 2009 v 15:30 | Reagovat

Roxtinka: nechceš zase napsat nějakej příběh??? pls...sou  super

4 roxtinka roxtinka | 11. března 2009 v 19:05 | Reagovat

cherryll: budu se snažit, ale nějak nemám nápady, snad se to časem zlepší:D

5 Afgreki Afgreki | Web | 15. března 2009 v 20:30 | Reagovat

Trochu klišé, řekla bych. Ale pravdivé, bohůžel...

6 Rony Rony | Web | 18. března 2009 v 12:01 | Reagovat

Souhlasím s Af. Celkem klišé téma. Ale je to pěkně napsané a dobře se to čte. :-):-* Víš jaká je to fuška psát komenty z mobilu? :-D

7 werussska werussska | Web | 19. března 2009 v 11:17 | Reagovat

Začít od začátku, uvědomění si ztráty bolí, ale nakopne kupředu a motivuje- všichni se snažíme jít dál, všechno přebolí a může se začít s čistou tabulí, ty čmouhy zůstávají v minulosti.

Reálné příběhy, každý nějaký máme a příběhy druhých zvou k zamyšlení- drogy si dám jen léčivé- bylinné, ve formě Bachových esencí, čajíčků  :-))

8 LaLine* LaLine* | Web | 27. března 2009 v 22:08 | Reagovat

Zajímavý příběh, pěkně píšeš.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama